Ahoj Michale,

Prakticky od začiatku tvojej dark art tvorby sledujem tvoje diela. Musím povedať, že na mňa posobia dosť temne (o to by malo asi ísť) a častokrát cítim za nimi až diabolské vnuknutia. Oslovujú ma a zároveň desia. Táto fotka, ktorú si nazval Nevinnosť, akoby zobrazovala presne našepkávača tvojich vnuknutí - diabla. Ak som schopná si ho nejako predstavovať, tak jeho podoba by mohla byť práve takáto. Mrazivá, zdánlivá nevinnnosť, trochu pohŕdania s prísľubom prázdnoty. Možno i zatratenia...

Som zvedavá, čo všetko ešte príde...

• Odpověď: Ahoj Petro, díky za komentář. S tím děšením to snad nebude až tak hrozné - pokud ďábel, tak alespoň s andělskou a přitom nepřístupnou tváří... Jinak jsi jedna z mála lidí, kteří tuto fotku ohodnotili kladně, na fotoaparat.cz jsem ji dokonce musel odstranit z galerie. Nepochopili ji.

Já se musím přidat k názoru Petry, je v tom trochu cosi ďábelského, ale vůbec už nechápu, proč jsi ji musel odstranit?!?!, nebo spíše nechápu voyery, kteří vyhledávají stránky s brutálními násilnickými snímky, ale tento typ umění je pohoršuje. Ale na druhou stranu to o něčem vypovídá: člověk se nerad na sebe prozrazuje tu nepěknou "druhou stranu tváře", vždy nastavuje tu lepší. Ale někde uvnitř ho temné věci přitahují, jen se k tomu nikdo nepřizná, aby na něj náhodou nebylo pohlíženo jako na podivína, nebo dokonce zvrhlíka. To myslím vystihuje právě tvoje "Rozpolcenost". Ale abych se vrátila k tomuto snímku. Podle mne je to špica a hned vysvětlím, proč.

Nazval jsi ho "Nevinnost", ale z toho postoje a výrazu je skryto více vlastností. Z té pózy, nasvětlení a jakoby zasněném výrazu, který však není zasněný, ale naopak odměřený, povrchní, vyzařuje chlad a pohrdavost. Myslím, že tyto vlastnosti s nevinností ve smyslu nedotčenosti úzce souvisejí. Jak už tady zmínila Petra, ten ďábelský výraz je druhá strana smyslu výrazu "nevinnost" a dotýká se pocitů neviny, nebo lépe řečeno někde uvnitř zlo, které je navenek maskováno dokonalou tváří (nevím, jak lépe to popsat). Ještě k té tváři: použil jsi dost výrazné rty, ten výraz je spíše ženský. Nevím, proč, nějak jsem si vzpomněla na fotografie Marlen Ditrichové. Nějak na mne z toho výrazu dýchl jakýsi narcisismus, takové to obdivování se sám sobě. Dobrá volba byla zatemnění očí a ponechání jen odrazu světla, které tomu dává živost. Černé prázdné místo by opravdu nebylo to pravé ořechové ;) Podle mne je to dosud jedna z nejlepších tvých dark fotografií!

Ještě jsem chtěla dodat: možná, že právě proto, že ji lidé na fotoaparat.cz pochopili, jsi ji musel odstranit ;)

• Odpověď: Díky za dlouhý koment, Máňo: na fotoaparat.cz jsem tuto fotku odstranil proto, že se 90% komentářů zvrhlo ve zcela absurdní kritiku názvu, který podle většiny uživatelů vůbec nesouvisel s fotografií. "Nevinnost" se to jmenuje právě kvůli těm kontrastům, ale to už jste s Petrou docela přesně popsaly.
  
  Ad ženskost, namalované rty, chybějící obočí, nepřítomné oči apod. - právě tyto prvky měly podtrhnout ten zvláštní chladný a nepřístupně nevinný výraz. Proto se docela divím, že ti temné oči připadají "živější", mně přijdou přesně naopak nekonkrétní a mrtvé. Jinak díky za chválu, zvláště u tohoto obrázku mne hodně potěšila!

Náhodou je úžasná

• Odpověď: Děkuji. Brzy budou další, snad i z jiného soudku.

Co je moc, to je moc, pozor na to.

Jak neúprosný pohled vše provrtávajících očí...jen mě mrazí při očekávání, kdy pomalu sklopí víčka v pohrdavém mrknutí...

Zcela náhodou jsem přišla na Tvé fotky - tato mě zatím, osobně, zaujala nejvíce, nicméně klobouk dolů, všechny fotky mají něco do sebe, jsou svým specifickým způsobem úžasné - vyvolávají v člověku od prvního shlédnutí nějakou reakci, pocit, emoci - a to je umění - schopnost v člověku něco vyvolat, zahýbat s ním, přinutit jej, k byť krátkému, zamyšlení.

Oceňuji Tvou odvahu začít s něčím takovým ve společnosti, která strach, bolest, děs ... všechny tyto přirozené lidské pocity bere jako něco nežádoucího, zlého, co by rádi ze svého života vytěsnili. Přitom právě bez těchto pocitů by nepoznali jejich světlé alternativy. Kdyby bylo vše oranžové, zelené, žluté, usměvavé a ideální, jak nám to dávají najevo reklamy, tisk a vše kolem nás, brzy by nás to přestalo bavit.

Každý člověk má někde v sobě ukryt svůj temný kousek, místečko, kde se duše ztrácí - jen mu nechat trošku volný průchod, trošku jej rizvinout a člověk je hned o něco bohatší.

Jinak nevinnost. Osobně vnímám nevinnost dosti specifickým způsobem. Nevinné by mohlo být něco jemného, nevýrazného, ne škaredého ... ovšem ač si to mnozí neuvědomují, i bolest dává člověku náznak nevinnosti. Nevím, zda by to tak přímo někdo nazval, ale znamení toho vídáme každý den kolem sebe. A toto vidím i ve Tvé fotce - třebas že to nebylo úmyslem, jako spíše druhem fotografií obecně.

I v těch očích je to možná trošku patrné, nepřítomný pohled nikam dává znát, že uvnitř se něco odehrává, něco, čemu možná sama postava nerozumí, s čím se snaží vyrovnat, nebo se tímnechává jen vláčet. Jako by postava nevnímala nic, co je kolem ní v prosté realitě a byla uvězněna ve svém vlastním světě.

Nicméně držím pěsti, jsem optimista, lidé se mi zdají být čím dál více nakloněni toleranci s touze chápat, tak nechť Tvé fotečky oceňuje čím dál tím více bytostí. :)

• Odpověď: Děkuju! Optimismu ku škodě všech ubývá.