Mohu s radostí říct, že meditace je můj občasný přirozený stav, do kterého se dostávám nejčastěji, když jsem v přírodě bez lidí. Je to stav bez myšlenky, bez jakýchkoliv potřeb, ticho, klid. Jak se do ní dostávám mimo relaxu při joze, jsem vlastně trochu nastínila ve své Novoroční u fotky Novoroční hlavolam. Fotku jsi mi hodnotil, zda jsi četl úvahu nevím.

Pro ty, kteří meditaci neznají: meditaci dosáhnete jedině tak,že myšlení odložíte stranou, když myšlenky přichází neidentifikujete se s nimi, nedáváte jim důležitost, až zcela zmizí a je všechno v klidu. Jsou k tomu techniky, pro většinu dobré, já je neužívám, snad jen v joze, kde nejsem sama. V meditaci mnohé pochopíte. Když poprve zažijete meditaci, většinou zjistíte, že ten pocit, jste již kdysi znali. Možná v raném dětství. Meditace je stav bez vůle, stav nečinnosti, prostě jen jste, život necháte jít svou vlastní cestou, nechcete ho řídit, je to bezprostřednost. Řekla bych, že člověk nemůže meditovat, jsou chvíle, kdy v meditaci je. Nevím, jestli jsou to vteřiny, nebo minuty. Líp to popsat neumím.

• Odpoveď: Ono to jednoduše vypadá "odložit myšlení stranou", ale je to neskutečně náročné a chce to hodně cviku. Trénuje se to tuším tak, že se člověk snaží myslet na jednu jedinou věc. Třeba ucho od hrnku. Nic jiného se nesmí do jeho myšlení dostat, soustředí se jen na tuto jednu věc.
  
  Zpočátku se to nepodaří na více, než několik vteřin. Jakmile jsme schopni soustředit se bez jakéhokoliv myšlenkového úhybu alespoň minutu, tento předmět se nahrazuje za "nic". Poté dochází k meditaci. Mniši umí nemyslet i dlouhé minuty a zažívají něco, co drtivá většina z nás nikdy nepozná. Absolutní pocit svobody, míru, uvolnění... jen samotné bytí.

Jo,jo...Meditace je zajímavá věc...Já tedy nikdy záměrně nemedituji-je to věc, která se u mne dostaví sama...Většinou se dostavuje v noci(tak v03:00-04:00 je ideální čas) po zcela obyčejném dni. Sedím před monitorem, nebo už se v posteli snažím najít cestu do říše snů, a najednou přijde. Něco v mé mysli se změní, a chvily mám povoleno nahlédnout do světa který nikdy jindy nemám šanci vidět-světa groteskního,bizarního, strašidelného...a přesto krásného. Před očima se mi přehraje scéna kterou mohu dokonce i trochu ovlivnit. Nijak zásadně, ale přece jen...

Jedná se o scény které nikdy nebudu schopen popsat...Mohu třeba vidět osobu stojící ve frontě, pomalu postupující, která...Která co? Dál to prostě nejde-nejde slovy vysvětlit, co jsem viděl. Slova patři do tohoto světa, ne do toho, ve kterém se scéna odahrává...

Jindy se třeba pokoj v kterém se nacházím může začít měnit-třeba se podívám na zeď a vidím obraz. Obraz, který je celý černý. To, že je to obraz poznám nejen podle obrysu rámu, ale také to prostě cítím. Vím že se jedná o obraz když upřeně hledím do jeho středu který se, narozdíl od zbytku obrazu, zda být tak neuvěřitelně daleko... Zavřu oči a očekávám konec dnešní ''meditace''. V tom ale pocitim že něco se stane-něco...cokoliv.Bez přemýšlení uchopím svůj mobilní telefon(samsung Z-300), Který my v ruce najednou začne vybrovat. Dalibor volá...On neví že se momentálně nacházím ve Švédsku, a že tento hovor bude cokoliv, jen ne levný... Jak jsem mohl vědět ze my zavolá právě teď? Já jsem to nevěděl...neuvědomoval jsem si, že do ruky beru svůj mobil...Udělal jsem co jsem měl...Podle někoho kdo se ke mně z jiného světa snaží stále dostat...Někdo-třeba Vnitřní Hlas, který se my snaží ukázat pravý svět, nebo naopak mě od pravého světa odvléct co nejdál. Vnitřní Hlas-Pokřivený odraz mé duše...

• Odpoveď: Zajímavý příběh, díky za něj. Je až s podivem, kolik našeho života se odvíjí uvnitř nás, aniž by kdokoliv zvenčí mohl něco z něj vidět.

Moc líbí. I zajímavé povídání okolo snímku.

omg gogo english but i love that pic

Je to tu velmi pěkné. Jukněte se pls taky na můj blog, jsou tam zatím jenom obrázky, ale snad se vám tam bude líbit.

2Sandras - podle mě medituje spousta žen a nejen v lese. Odhodí mozek stranou a chovají se, jako by ho neměly. Nemají vůli a nechávají život plavat, však ono to nějak dopadne ;-) Mužíček se postará. Podle mě, když myšlenky zmizí, zmizí nejen inteligence, ale i osobnost člověka. Pokud nemá člověk v hlavě klid, nejspíš je něco v nepořádku a měl by se tím naopak zabývat a ne to hodit stranou. Uklidnit se může, až problém vyřeší

Jen k tomu někomu kdo přichází. Zná ho více lidí, často odvádí do jiného světa, vrací se a vždy jde o něco hlouběji. Nevede vlastně do světa, ale ze světa pryč. Přichází vždy znovu, má trpělivost, přichází tak dlouho dokud mu neuvěříš, pak se pokusí stát tebou...

Málokdy bývá dobrý (ve smyslu jako v pohádkách)... Ale ta možnost, i když minimální, že dobrý je a to co nabízí...je...a málokdo se ho dokáže vzdát...vzdorovat...až je pozdě...
...ale i když je pozdě, je tu naděje, ale také jen po dobu tohoto života.

Toto má být varování, i když vím že zbytečné.

• Odpoveď: Je to motor i brzda, kterou nemůžeme sešlápnout. Když se nad tím vším člověk zamyslí, zjistí, že neovládá prakticky nic. Ač by do krve chtěl.

jak tady to všechno pročítám... začíná mi to připadat jako dokonalá schoda náhod...čím? to opravdu stále nevím, ale třeba na to časem příjdu

velkým pomocníkem k meditaci mohou být zrcadla, když jsou otevřená (jako kanál porudící energie), někdy to pomůže si utřídit myšlenky

• Odpoveď: Mnoho náhod nejsou až takové náhody. Kdo se dívá, pochopí to zpětně, kdo se nedívá, navždy vše nevysvětlitelné považuje za náhody. Odraz v zrcadle je také jiný, když je pocákané vodou.

je to nádherný..připadám si jako ta dívka na fotce..stále rozpolcebá..nebo to na mě alepson tak působí...:o)

co mi umřel taťka mam pocit,že ho vnímám kolem sebe.Přád cítím jeho přítomnost,stále se otáčim za stínama,které ve finále neznamenají asi nic,nevim proč ti to píšu možná proto,protože vidíme věci stejně snažíme se jim přisoudit tu námi nejpříjemnější podobu.opravdu bych si přál aby muj vnitřní hlas měl tak jemnou podobu jako Tvá fotografie.

• Odpoveď: Lidé vidí a cítí jen to, co vidět a cítit chtějí. Svět je jenom zrcadlo.

Kdyz človek zustane sám,vnitrni hlas si ho vzdycky najde a nenecha ho být,do hlavy se vám vkrádá doterná myslenka,která se schovavá v uličkach pameti, a kdyz se vynoři na povrch,udeři, a zacloni nam celičky svet...nekdy ho muzem poslouchat treba i cely den,kdyz nemame zrovna co na práci.Jen si dávejte majzla at z vnitrniho hlasnu nevznikne psychycky blok,stav kdyz se nedokazete soustredit absolutne na nic...jen poslouchat ten pitomej hlas.. kterej vás pomalu a jiste privádi k šilenstvi. :-)

Dobrý den, moc obdivuji Vaše práce.At´už se jedná o hudbu, dark Art, fotografie,... Jsem velkým fanouškem Dark Artu,ale bohužel tady v České Republice, není moc rozšířen. Každému komu řeknu, že se o to zajímám, tak na mě vykulí své oči a ptá se mě s údivem co to je, a že to slyší po prvé. Je to škoda.Je to skvělé...umění. Jen tak dál. Hodně úspěchů a dalších skvělých děl.

• Odpoveď: Dobrý den, doporučuji deviantart.com, je tam spousta úžasných darkartových prací. Pravda, u nás alternativním stylům umění pšenka nekvete.