Syntetizér, Syntéza, Synth, Synťák

Základní kámen elektronické hudby. Syntetizér je hudební nástroj, který svůj zvuk vytváří elektronicky tzv. syntézou. V základu rozlišujeme syntetizéry hardwarové a softwarové. Hardwarové se dále dělí na analogové a digitální.

Základem každého synthu je oscilátor (nebo více oscilátorů), který generuje základní vlnový průběh (u novějších synthů je možno volit z celé řady průběhů, starší nabízejí pouze několik základních). Ten je poté směrován do dalších částí synthu, kde se různě mění a moduluje, aby se docílil požadovaný charakter výsledného zvuku. Signál prochází obálkami, filtry, amplitudovými či frekvenčními modulátory i různými efekty a poté přes zesilovač míří na výstup.

Existuje několik základních principů syntézy, se kterými se můžeme u nástroje setkat. Nejběžnějším typem je tzv. subtraktivní syntéza, která vznikla na nejstarších analogových synthech. Pojmenovaná je podle systému skládání vln z různých oscilátorů, které se zde od sebe odčítají. Na podobném principu funguje i syntéza additivní a multiplikativní (součet a násobení vln). U některých synthů je možno mezi těmito módy přepínat nebo je kombinovat.

Dalším typem syntézy je tzv. FM (zkratka frekvenční modulace) syntéza. Objevena byla v 60letech, ale její masové rozšíření přinesly až 80léta, kdy ji firma Yamaha implementovala do svých digitálních nástrojů (např. dnes již legendární DX-7). FM syntéza nabízí širokou škálu zvuků, které je nemožné docílit klasickou subtraktivní syntézou. Principem FM syntézy je frekvenční modulace signálu z jednoho oscilátoru signálem z jiného. Pomocí složitých matematických funkcí dochází při modulaci ke vzniku nových harmonických frekvencí, které se přidávají k původnímu nosnému signálu. Musí tedy vždy existovat minimálně dva oscilátory z nichž jeden je nosný (carrier) a druhý modulační. FM syntezátor může obsahovat až desítky oscilátorů, které lze mezi sebou libovolně propojovat.

Velmi specifickým principem je granulární syntéza. Zde se pro generování zvuků využívá tzv. granulek. Granulky jsou malé úseky zvuku (kolem 50 ms). Mohou to být krátké vlnové průběhy (nejčastěji sinusoidy), nebo kratičké části vysamplovaných nástrojů. Každá granulka má vlastní 3fázovou obálku (ASR), kterou je v čase možné modulovat. Stejně tak je možné modulovat i délku jednotlivých úseků a rychlost jejich přehrávání (dobu prodlevy mezi jednotlivými granulkami). Jelikož se granulky přehrávají velmi rychle za sebou, lidský mozek je vnímá jako spojitý zvuk a jejich obálky jako vlnový půběh s měnící se amplitudou. Frekvence zvuku je poté funkcí rychlosti přehrávání a délky jednotlivých úseků. Tímto způsobem je možno “ošidit” lidský smyslový aparát a vytvářet celou řadu zajímavých zvuků.